V rámci Nadačního fondu Marka Koštíře jsme vytipovali holčičku, pro kterou spouštíme výběr finančních prostředků v rámci druhého ročníku fotbalového turnaje Memoriálu Marka Koštíře v Dolním Bousově. Cílem letošního ročníku je vybrat pro Milenku 120 000,-. Ty se pak konkrétně vynaloží na úhradu 10 regenerativních laserových terapií a napomohou ve zlepšení zdravotního stavu Milenky. Pokud vybereme více peněz, pořídí se například speciální zvedák, jenž usnadní v manipulaci Milenky například při koupání. V následujících řádcích si můžete přečíst celý příběh Milenky Vokounové. Přispívejte již nyní na transparentní účet 2601871062/2010. Můžete již rovněž zaregistrovat svůj tým do Memoriálu Marka Koštíře ZDE.
Milenka Vokounová se narodila 1. února 2010 jako naprosto zdravá holčička. Navštěvovala mateřskou školku v Dolním Bousově. Na podzim roku 2015 se už těšila na nástup do první třídy. Vše překazilo léto stejného roku. Červen změnil razantně chod celé rodiny. Milenka spala u svých prarodičů přes víkend, když ráno nepozorovaně proklouzla ven na zahradu. Babička s dědečkem ji nalezli na dně bazénu. Prarodiče ji začali okamžitě oživovat. Do pár minut přijela záchranka a přiletěl vrtulník, který holčičku přepravil do Motolské nemocnice.
„Po čtrnácti dnech ji probudili z umělého spánku. Věřili a doufali jsme, že bude zase v pořádku tak, jako dřív. Nebyla. V propouštěcí zprávě byly výrazy, které jsme do té doby ani neslyšeli. Vigilní koma,“ říkají Babička a děda Hegedüsovi.
Vigilní koma představuje konkrétně stav, do něhož se člověk dostane kvůli těžkému poškození mozku. V případě Milenky se tak stalo důsledkem tonutí. Poštižené osoby pak spontánně otevírají oči, žvýkají, mlaskají, zívají a nedokáží návazat spojení s okolím, nemluví. Postrádají i emoční reakce.[1]
Mezi dalšími výrazy v propouštěcí zprávy bylo HIE po tonutí, což znamená stav mozku pro nedostatek kyslíku. Dále šlo o spastickou tetraplegii, což znamená úplné ochrnutí všech čtyř končetin. Aby tomu nebylo dost, tak další následek představovala epilepsie.
„Protože nenaskočil reflex polykání, a aby se zajistilo dýchání, byla provedena tratracheostomie (reflex dýchání) – zavedení trubice do hrtanu. Pomocí této trubice se odsávají veškeré hleny a sliny z krku,“ řekli babička a dědeček Hegedüsovi.
Důsledkem toho, že holčička nedokáže polykat, bylo nutné zajistit příjem potravy pomocí PEG. Jde o hadičku, která je zavedena do žaludku. Pomocí ní pak Milenka dostává veškerou stravu.
Prostředky na léčbu jsou důležité
„Letos uplyne sedm let od tragédie. Za tu dobu jsme my, co o ni pečujeme, ušli kus cesty. Odumřelé mozkové buňky se snažíme odstranit pomocí laserové terapie na klinice Cellthera v Brně u pana profesorva Michálka. Díky této terapii začíná Milenka lépe vnímat, dokáže i odpovídat. Ne hlasem, ale očima. Sice ne spontánně, ale i polykání se dostavuje,“ říkají prarodiče.
Ve zmírnění následků ochrnutí pomáhá paní Linhová v rámci fyzioterapie v Sarema Liberec. V domácím prostředí jezdí na motopedu a s babičkou cvičí Vojtovu metodu. To je působení na na neurotické body na těle.
„Kvůli zlepšení funkce plic jsme byli s Milenkou v Krkonoších. Navštívili jsme i moře v Polsku. Zvládla to úplně parádně! A když už si nevíme rady, je tu pediatrička MUDr Hallová se sestřičkou Ivankou Hůlkovou. Ta starost o Milenku je náročná a občas i stresující, ale když vidíme, jak se i ona sama snaží, dodává nám to energii, víru a elán do dalšího nového dne.“ Říkají Hegedüsovi.
Reference
1. Co to je vigilní koma? dostupné online. [cit. 2007-03-28]